PSYCHOTERAPIE


PSYCHOTERAPIE

Psychoterapie je přístup, který umožňuje nahlédnutí a hlubší pochopení klientových obtíží, často pomáhá při řešení náročných životních stavů a situací. Může tak být prostředkem pro pomoc v krizových situacích, ale obvykle se jedná o dlouhodobější a hlubší práci, která často po vyřešení aktuální tíživé situace klienta navazuje. Cílem psychoterapie se tak stává nejen úleva v dané situaci, ale především uvědomění a porozumění tomu, jak situace vznikla, jak se postupně vyvinula, co je možné změnit a do podobné situace znovu nevstoupit, nebo se před ní ochránit.

V terapii je možné si uvědomit, že potřebujeme ve svém životě něco změnit, často se jedná o změnu vnitřní, zvolit jiný přístup, vnímání situace, její nové pochopení. Někdy se jedná o uvědomění si věcí, které doposud nebyly jasné a našemu vnímání přístupné. Často je vhodné si vyzkoušet a osvojit jiný přístup, vnímání a nahlížení situace. První pokusy a kroky je možné zkoušet právě v rámci terapeutického vztahu, který poskytuje bezpečné prostředí pro zkoušení, experimentování a zažívání nových nebo nově nahlížených zkušeností.

Častým tématem, s nimiž klienti přicházejí, jsou vztahy a vztahové obtíže. Psychoterapie umožňuje nahlédnutí a porozumění vzniku vztahových obtíží, porozumění způsobu jejich udržování a podílení se na nich. Pomáhá v hledání možných řešení a podporuje klienta při jejich realizaci. Přináší tak postupně dlouhodobou úlevu a pochopení svých vlastních potřeb a motivů a tím umožňuje větší spokojenost v životě.

Přestože terapie nedokáže „zázraky do tří dnů“ je to mnoha lety a klienty ověřený způsob pomoci při psychických a psychosomatických obtížích. Tento způsob práce většinou klientovi neříká, jak se má rozhodnout a co má přesně udělat, ale pomáhá mu zorientovat se ve své životní situaci, pochopit souvislosti a učí ho více důvěřovat svému úsudku.

Základem dobré psychoterapeutické práce je vytvoření bezpečného a pevného terapeutického vztahu, je to vztah založený na vzájemné důvěře, bezpečí a přijetí. Cílem takové terapie pak může být hlubší porozumění sobě, nahlédnutí podstaty obtíží, které mohou v životě bránit spontánnímu prožívání, vytvoření větší intimity ve vztazích a především postupnému utváření svého života tak, aby byl spokojenější a dával klientovi smysl.

ROLE PSYCHOTERAPEUTA

V dlouhodobé terapii je možné přirovnat roli terapeuta k roli průvodce, tedy toho,
kdo má zkušenosti a znalosti, které využívá ve prospěch řešení klientova
problému. Pomáhá klientovi uvědomit si okolnosti a vidět další souvislosti,
kterých si klient do té doby nemusel být vědom, případně mu pomáhá dělat
další kroky, ke kterým se klient sám rozhodl a pro jejichž realizaci potřebuje podporu.

Není to tedy role toho, který ví, jak by měl klient žít a co je pro něj nejlepší, terapeut není „odborníkem“ na klientův život, ale pomáhá klientovi „dojít do míst“, která vybírá klient a která jsou pro klienta „dobrá“. Během společné práce se může stát, že se pohled a představa klienta na řešený problém, na sebe a svět okolo trochu změní, pak může dojít i k posunutí nebo pozměnění kontraktu, tedy místu, ke kterému klient míří. Někdy se proto může stát, že klient odchází s něčím trochu jiným, novým, než na počátku terapie čekal, že dostane.